Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je rostlina, v jejíchž bobulích najdeme spoustu zdravých látek. Pomůže nám vylepšit zejména náš imunitní systém. Obsahuje více vitamínu C, než například citrony. Oproti nim se může pochlubit také bohatší chutí, kdy kyselost je vyvážena hořkostí na konci. Rakytník má také univerzálnější použití než právě citrusy. Problémy ale spočívají v tom, že rakytník nelze sklidit tak snadno. Co dělat poté, když semena vykvetou?
Co znepříjemňuje sklizeň rakytníku?
Problém spočívá v tom, že i když jsou bobule zralé, nepustí se stromu jen tak. Drží na něm příliš pevně. Bobule je třeba sklízet ještě předtím, než přezrají, protože to jsou pak příliš měkké. Tlak, který bychom museli vyvinout na jejich odtrhnutí od větve, by je mohl rozdrtit. To je také důvod, proč někteří odloží sklizeň rakytníku raději až po prvních mrazech. Jednou zmrzlé bobulky jdou lépe otrhat. Dalším problémem jsou trny, které se na větvích vyskytují. A mohou nepříjemně poškrábat.
Kdy nastává období sklizně?
Rakytník sklízíme, když jsou bobule krásně vybarvené. V době zralosti mají zářivě oranžovou barvu, ale jsou stále pevné. Obvykle je to na konci léta. Závisí to ale na odrůdě. Tak například nejrozšířenější odrůda Leikora se sklízí už v první polovině září. Druhá nejrozšířenější odrůda Hergo dozrává až v druhé polovině září až na začátku října.
Ruční sklizeň rakytníku
Ruční sklizeň je poměrně namáhavá. Musíme vzít do ruky každou bobulku zvlášť, abychom ji od keře odtrhli. Pozor si přitom musíme dávat na trny, kterými je rakytník vybaven. Práce je to zdlouhavá a nepříjemná.
Pomoci mohou zahradnické nůžky
Ideálním nástrojem pro sklizeň rakytníku se tak stávají kvalitní zahradnické nůžky. S jejich pomocí můžete odstřihnout ty větve, na kterých se nachází nejvíce bobulí. Ty pak můžete obrat ručně, což bude už mnohem příjemnější, nebo využít trik. Větve můžete zmrazit. Ještě zmrzlé bobule pak snadno z větve sklepnete.